| Tereza Spencerová pro Czech Free Press Vidím to jako dneska. Na „dvojce“ běží na první pohled jakýsi „dokument“ – dlouhé a bezradné záběry na dýmající věže Světového obchodního střediska v New Yorku, které znám z pohlednic, sem tam prostřihnuté šotem, v němž do budov nalétávají velká dopravní letadla. Pak výbuch, záblesk, mraky kouře… Zakrátko se dozvídáme informace, z nichž běhá mráz po zádech: devatenáct arabských atentátníků uneslo v USA čtyři dopravní letouny na pravidelných linkách a zaútočilo s nimi na budovy Světového obchodního střediska a Pentagonu, přičemž čtvrtý letoun se zřítil poblíž pennsylvánského Shanksvillu. Svět byl otřesen asi stejně jako George Bush na slavném záběru, kdy nedokázal dětem ve škole dočíst pohádku o kozičce.
Od oněch událostí, při nichž v troskách Světového obchodního střediska zahynulo asi 3000 lidí, uplynulo už sedm let. A po celou tu dobu vyvstává jedna čím dál zřetelnější potíž – vysvětlení, které americká oficiální místa k celé tragické události vydala, svou stupiditou s každým rokem víc a víc připomínají slavný projev Milouše Jakeše v Červeném Hrádku. Otázek nebo celých jejich okruhů, které zůstávají dál nezodpovězené, je totiž stále překvapivě – nebo spíš znepokojivě – mnoho. Řízená demolice
Jako první se nabízí třeba oheň. Není důvod nevěřit expertům, když tvrdí, že letecký kerosen za optimálních podmínek hoří při teplotě 820 stupňů Celsia. Jak je pak ale možné, že se ocelová konstrukce „dvojčat“ sestávající ze 47 pilířů, která měla vydržet teplotu o 640 stupňů vyšší, zhroutila jako domeček z karet? Záběry na filmových pásech jsou zcela jasné – obě věže Světového obchodního střediska se zhroutily za 8,1 a za 10 sekund. To jsou rychlosti v podstatě srovnatelné s volným pádem, jinými slovy, ocelové budovy se hroutily neuvěřitelnou rychlostí deseti pater za sekundu. A proč se navíc zhroutila i třetí věž Světového obchodního střediska, tak zvaná věž číslo 7? Měla 47 podlaží a sesypala se za 6,6 vteřiny, aniž by do ní přitom narazilo nějaké letadlo. Budovy byly podle firem, které je stavěly, navrženy tak, aby přežily náraz Boeingu 707, nebo přesněji, náraz hned několika letadel takových rozměrů. Co tedy mohlo zapříčinit, že šly tak rychle k zemi? Nejlogičtější odpovědí jsou výbušniny. Třeba takový thermite je pyrotechnická směs práškového hliníku a oxidu železitého. Při jejím hoření vzniká teplota 2 000 až 3 000 stupňů Celsia, která dokáže snadno přeřezat i ocel. A přesně tomu odpovídají nejen snímky zbytků pilířů všech tří budov, ale i fakt, že ještě šest týdnů po výbuších byla v jejich základech nacházena „jezírka“ roztavené oceli rozžhavená na 1100 stupňů, což je o 250 stupňů víc než teplota hořícího kerosenu. Výsledkem hoření thermitu je navíc oxid hlinitý, který se uvolňuje v podobě prachu. Vzpomene-li si člověk na záběry zasažených budov, hned ví, o čem je řeč. Oficiální zpráva vyšetřující komise ale o roztaveném kovu neříká nic, místo toho konstatuje, že budovy spadly kvůli požárům. Shyam Sunder, šéf Národního institutu pro standardy a technologii (NIST), pak letos v červenci na požár – po neuvěřitelných sedmi letech „vyšetřování“ (!) – svalil odpovědnost i za zřícení budovy 7.
„Pokud se budova řítí v důsledku přirozených procesů,“ tvrdí sanfranciský architekt Richard Gage, který loni založil organizaci Architekti a inženýři za pravdu o 11. září, „padá ve směru nejmenšího odporu.“ Je nemožné, aby se zhroutila sama do sebe, jak tomu bylo u Budovy 7, vysvětluje Gage. Zvláštní je, že před 11. zářím ještě žádný požár nikde na světě nezničil ocelovou budovu do základů. Mohli bychom to cynicky přičítat pověstné americké touze být ve všem první, ale co pak dělat s bezpočtem svědků, kteří slyšeli a cítili silné exploze z podzemí pár vteřin před nárazem prvního letadla… Mnozí ke svým zraněním přišli právě tehdy. (Jen tak mimochodem, bezpečnost ve věži číslo 1 měla na starosti firma Kroll, ta samá, kterou si Karel Schwarzenberg najal na „audit“ Čunkových financí. Jak je ten svět malý, chce se zvolat…) „Moje vlastní studie celé události mě vedou k přesvědčení, že všechny tři věže se zřítily v důsledku řízené demolice s pomocí trhavin, a nikoli kvůli požáru po nárazu letadla,“ konstatuje Richard Gage. Není podle něj náhoda, že přesně tak, jako spadla první věž, se zřítila i druhá. Budova se rozpadla na prach, nenašly se stoly, židle, počítače, telefony, nic… Mimochodem, v budově číslo 7 sídlila CIA, tajné služby či Oddělení obrany a krizového managementu. Všechny tyto útvary měly vybavení a pravomoci k tomu, aby řízenou demolici zařídily. Vypaří ocel, lidi ponechá? Stejnou záhadu představují i dva unesené lety, které nenarazily do Světového obchodního střediska. Jeden měl dopadnout na budovu Pentagonu, ale… Už jen pilot, který měl unesené letadlo řídit, podle svého leteckého instruktora nedokázal pilotovat v podstatě ani malé letadlo, takže je s podivem, že s velkým boeingem zvládl složité manévrování. Jmenoval se prý Hani Hanjúr a podle oficiálních zdrojů prý dokázal s obřím strojem provést obrat o 270 stupňů a trefit vybranou budovu. Na místě zásahu ale po letadle nezůstalo prakticky nic – žádné velké trosky, sedačky, těla, zavazadla. Podle lehce komické oficiální verze se letadlo v extrémním horku způsobeném explozí prostě celé vypařilo. Stroj měl přitom dva šestitunové motory Rolls-Royce vyrobené ze směsi titanu a oceli. Je vědecky nemožné, aby se dvanáct tun oceli s titanem vypařilo při teplotě hoření kerosenu. Americkým vládním úřadům to ale nestačilo, a tak ještě hbitě oznámily, že těla (která ovšem nikdo neviděl) mohla být identifikována, ať už prostřednictvím analýzy DNA nebo s pomocí otisků prstů. Jaký oheň ale dokáže vypařit ocel a ponechat přitom lidská těla? Zvláštní také je, že v okolí Pentagonu nezůstaly ani žádné trosky letadla, jen malé kousky, které by se vešly do ruky. Agenti FBI je také rychle posbírali a odnesli, celé místo pak bylo zasypáno hlínou, na ni byl položen nový trávník, takže veškerá pravda o tom, co se onoho dne před Pentagonem odehrálo, leží tam někde dole. FBI navíc okamžitě zabavila také videa z kamer v okolí budovy, která mohla ukázat, co se vlastně stalo. Pokud je ovšem vše tak, jak říká Bushova vláda, proč žádné z těch videí ještě neuvolnila ke zveřejnění? A poslední letadlo, let číslo 93, jehož pasažéři už byli mezitím glorifikováni hollywoodským trhákem? Mělo se zřítit u Shanksvillu v Pennsylvánii, ale přímo na oficiálně udaném místě byla ve skutečnosti jen velká díra a pár zlomených stromů. Žádné větší kusy trosek. Nedalo se prokázat, že by tam opravdu spadlo letadlo. Trosky byly místo toho rozesety na rozloze několika kilometrů čtverečních. Záhady kolem únosců
Stejně matoucí (což je ovšem v tomto případě eufemismus) je přitom vše, co se týká údajných 19 únosců. Pod ideovým vedením Usámy bin Ládina a pod praktickým vedením Muhammada Atty měli s pomocí nožíků na otevírání krabic unést čtyři dopravní letadla a navzdory superdokonalému systému obrany NORAD navíc i zasáhnout tři ze čtyř svých cílů. Na každé lince měla být podle oficiální vyšetřovací verze čtveřice až pětice únosců, a tak by bylo jen logické, že se jejich jména najdou i na seznamech cestujících. Zveřejněné seznamy ale neobsahovaly nejen jména únosců, ale dokonce ani žádná arabsky znějící jména. Absurditě už pak jen nahrává fakt, že FBI našla pasy dvou únosců neporušené v troskách Světového obchodního střediska. Letadla shořela, budovy se zřítily, žár tavil ocel – ale papírové pasy přežily… Ještě větší blamáž nastala v okamžiku, kdy se jeden z domnělých teroristů následně přihlásil ze svého domova v Saúdské Arábii. Na živu je dnes ostatně nejméně šest z 19 „únosců“, ale ani to nepřimělo FBI, aby ve své bohorovnosti „seznam“ pachatelů nejhoršího teroristického útoku v dějinách USA opravila. Dodnes tedy nevíme, kdo vlastně ona unesená letadla pilotoval a v čích službách vlastně jednal. O spojení Usámy bin Ládina s únosci mluví dodnes jen americká vláda (a papouškují to všichni její vazalové), ale hmatatelný důkaz nikdo nepodal. Zvláštní přitom je, že ani sám Usáma se v žádném ze svých dnes už „legendárních“ videí k útoku nepřihlásil, byť by mu to v kruzích nejrůznějších islámských fanatiků dozajista vyneslo statut prorokova nástupce. Bushova vláda sice do světa pustila video, na němž se Usáma k činu přiznává, ale muž na snímku údajně nalezeném kdesi v afghánských horách je tmavší, má plnější tváře, špiťatější nos… A navíc, americká vláda už v lednu 2001 nařídila ukončit vyšetřování bin Ládina i jeho rodiny, jejíž někteří členové žili (snad jen shodou okolností) ve Falls Church ve Virginii, coby kamenem dohodil od sídla CIA. A když už se Usáma stal nejhledanějším americkým zločincem všech dob, podle hodnověrných zpráv strávil dva týdny v americké nemocnici v Dubaji, kde ho léčili američtí lékaři a pohovořili s ním i tamní rezidenti CIA. A v neposlední řadě, není zvláštní, že se George Bush ještě ráno 11. září setkal s Usámovým starším bratrem Šafíkem, a to kvůli jejich společným investicím ve společnosti Carlyle Group? Její jmění nyní dosahuje osmi miliard dolarů a mimo jiné vyrábí obrněné transportéry Abrams a další zbraně, a tak má, stejně jako ostatní členové vojenskoprůmyslového komplexu, po 11. září o pohádkové zisky postaráno. „Všechno platí“
Různým pochybám je otevřeno i tvrzení amerických nejvyšších představitelů – stvrzených následně i ve zprávě vyšetřovací komise – že bezpečnostní orgány neměly o akci dopředu žádná varování a že vláda v celé záležitosti v žádném případě neselhala. „Myslím, že nikdo nemohl předvídat, že použijí unesené letadlo jako raketu,“ prohlásila kupříkladu krátce po útocích nynější ministryně zahraničí Condoleezza Riceová a ve stejném duchu cosi povídali také George Bush, jeho viceprezident Richard Cheney a další. Deník USA Today přitom ale uvedl, že dva roky předtím uspořádalo velení protivzdušné obrany NORAD cvičení, při němž byla unesená dopravní letadla použita coby zbraně. Jedním z „cvičných“ cílů bylo i Světové obchodní středisko, zatímco při jiných cvičeních sloužila mezi vybranými terči také budova Pentagonu. Podle CNN věděla FBI už několik let o tom, že se na Filipínách cvičí terorističtí piloti – trénovali unesení letadla, převzetí jeho řízení a následný nálet na štáb CIA. Dalšími terči měly být Pentagon a Světové obchodní středisko. Na hrozbu útoků přitom doložitelně, podle otevřených zdrojů, upozorňovalo Spojené státy hned dvanáct zemí, počínaje Itálií přes Egypt až po Rusko.
A je náhoda, že veřejné informace, podle kterých získal Muhammad Attta sto tisíc dolarů od šéfa pákistánské tajné služby generála Ahmada, vyšetřovací komise označila za „nedůležitou skutečnost, kterou se není třeba zabývat“? Možná ano, tím spíš, že američtí vládní představitelé pozvali generála Ahmada na snídani do Washingtonu přesně na 11. září. Bizarní tečkou za vyšetřováním útoků z 11. září 2001 je pak výpověď George Bushe a Richarda Cheneyho před komisí – vymohli si, že nemusejí vypovídat pod přísahou, nesmějí být přítomni ani novináři, ani příbuzní obětí a také se nic z toho, co bylo řečeno, nesmělo nahrávat ani zapisovat. Bůh ví, co vypověděli, o to zajímavější je pak výpověď tehdejšího amerického ministra dopravy Normana Minety, která se přece jen dostala na veřejnost. Mineta popsal, jak 11. září seděl s viceprezidentem Cheneyem v prezidentském krizovém středisku: „Vstoupil mladý muž a oznámil viceprezidentovi: ´Letadlo je vzdáleno 50 mil.´ Po chvíli oznámil 30 mil, a když se dostal k deseti mílím, zeptal se: ´Platí opravdu všechna nařízení?´ Viceprezident si promasíroval krk a odpověděl: ´Jistě, že vše platí. Nebo jsi snad slyšel něco jiného?´ V té době jsem nevěděl, o čem to mluví…“ Nový Pearl Harbour?
Člověk nemusí být zrovna zastáncem konspirativních teorií, aby si všiml pozoruhodných souvislosti mezi 11. zářím a programem tzv. Projektu pro nové americké století. Ten byl formulován v roce 1997 a kromě útoku a okupace Iráku (která již byla naplněna) mimo jiné žádal, aby Spojené státy účelně a efektivně ovládly planetu Zemi. Mělo se tak stát (nebo už se tak vlastně děje) prostřednictvím několika principů, mezi nimiž bylo zachování jaderné nadvlády nad světem, navýšení početního stavu armády na 1,4 až 1,6 milionu vojáků a mimo jiné i rozšíření trvalé americké vojenské přítomnosti do jihovýchodní Asie a východní Evropy, což je dnes v praxi reprezentováno i snahou dostat k nám radar a k Polákům rakety. Když jsme se o tom loni bavili s vládním radaristou Tomášem Klvaňou, tvrdil, že radar u nás není nápadem žádného Projektu pro nové americké století, protože ten už dnes nevykonává žádnou činnost (což je opravdu pravda), ale je veden jen a jen snahou o naši ochranu před Íránem. Faktem ale je, že Bushova vláda naplnila či naplňuje všechny požadavky Projektu. Zbývá jen zvláštně nechutný pocit, že o radaru u nás bylo rozhodnuto už před 11 lety, což za situace, kdy sami Američané přiznávají, že Írán žádné rakety nemá (jen je prý někdy mít může a k tomu ještě navíc i chuť zaútočit) staví celou záležitost – a také postoje naší vlády – do poměrně nového světla. Faktem ovšem také je, že zatímco Tomáš Klvaňa trvá na tom, že neexistující organizace nemůže nic dělat, protože už neexistuje, všechno je jinak. Pod Projektem pro nové americké století, neboli pod ovládnutím planety (bez legrace) jsou podepsáni například Richard Cheney (nynější viceprezident USA a hlavní příjemce zisků z okupace Iráku), Jeb Bush (bratr prezidenta, floridský guvernér, který mu zajistil vítězství ve volbách nikoli hlasem voličů, ale soudním rozhodnutím), Paul Wolfowitz (považovaný za architekta okupace ropného Iráku), oblíbenec našich pravicových spoluobčanů, politolog Francis Fukuyama, místodržící Afghánistánu a nynější velvyslanec USA při OSN Zalmay Khalilzad, někdejší ministr obrany Donald Rumsfeld (vaz mu zlomilo jen to, že podporoval mučení až moc) a další jména, před nimiž se náš manistreamový denní tisk klaní jako před autoritami, které to s námi (světem) myslí dobře. Našince by mohlo zajímat, že některé zdroje mezi signatáře „projektu“ přidávají i Václava Havla a Alexandra Vondru… A co je na Projektu pro nové americké století nejzajímavější? V jedné jeho části se bezelstně (a upřímnost je třeba pochválit vždy) praví: „Pro snazší dosažení vytčených cílů by bylo potřeba události srovnatelné s Pearl Harbourem…“ Pro nezasvěcené: prezident Roosevelt chtěl zasáhnout do druhé světové války, ale americká vláda nikoli. Bavilo ji dodávat zbraně a jiný materiál oběma válčícím stranám a vydělávat tak na utrpení všech. Roosevelt tehdy věděl o chystaném útoku Japonců na Pearl Harbour, neudělal však nic, jen vyvezl moderní lodě z přístavu, a nechal Japonce zničit zastaralou flotilu a zabít přes tisíc lidí. A tím získal argument pro vstup do války…
Je podobnost s 11. zářím 2001 čistě náhodná? Opravdu se opakoval Pearl Harbour? A opravdu někdo mohl kvůli zištným a mocenským cílům nechat zabít tři tisíce svých spoluobčanů? Kdopak na to odpoví? „Úspěšně“ spáchaný zločin
„Je velký rozdíl mezi tím, když někoho usvědčíte z nepravdy, a když máte sami onu pravdu najít. Oficiální verzi už jsme ale přitom rozbili na kusy. Nyní se musíme aktivně zasadit o to, abychom se dopátrali pravdy,“ konstatuje James H. Fetzer, profesor Princetonské univerzity a zakladatel organizace Vědci za pravdu o 11. září, která sdružuje stovky předních amerických akademiků z mnoha vědních oborů. „Zákony přírody nelze změnit tak, jako zákony lidské společnosti. Pokud oficiální vysvětlení popírá zákony fyziky v případě Světového obchodního střediska a zákony aerodynamiky v případě Pentagonu, pak je podle všeho falešné,“ připomíná Fetzer. V tomto názoru s ním nesouhlasí třeba i doyen blízkovýchodních reportérů Robert Fisk z britského deníku The Independent, který už předloni napsal: „Bushova vláda – vojensky, politicky i diplomaticky – zmastila všechno, o co se pokoušela na Blízkém východě, tak mi u všech všudy vysvětlete, jak by dokázala úspěšně spáchat mezinárodní zločin proti lidskosti přímo ve Spojených státech?“ Potíž je ovšem v tom, že vše naznačuje tomu, že onen zločin nebyl spáchán „úspěšně“ – to jen vlády a média většiny světa už osmý rok tvrdí, že král není nahý. K obšírně diskutovaným technickým otazníkům kolem 11. září však Fisk na druhou stranu připomíná ještě jiné podivnosti. „Co si máme myslet o podivném dopisu, který měl údajně napsat atentátník Muhammad Atta, jehož ´islámské´ rady svým vražedným souvěrcům zarazily všechny mé muslimské přátele na Blízkém východě? Atta v dopisu, který zveřejnila CIA, jmenoval svou rodinu, což by v takovém poselství neudělal ani ten nejpřitroublejší muslim. Připomněl, že jeho spoluatentátníci odříkali první denní modlitbu, a pak z ní ještě citoval. To ale žádný muslim nepotřebuje.“ „Jsme impérium“
Organizace hledající pravdu o 11. září, mezi nimiž je nejhlasitější ta, která sdružuje pozůstalé po obětech útoků na Světové obchodní středisko, vyhlásily jako každoročně na 11. září generální stávku. Je protestem nejen proti neochotě vlády zodpovědět sporné otázky kolem událostí z 11. září, ale také proti pokračování války v Iráku, proti volbám, které se v USA stávají čím dál formálnější záležitostí, i proti snaze George Bushe podkopávat a demontovat americkou ústavu. Je jasné, že se největší protesty omezují hlavně na intelektuální bašty jako jsou New York, Boston, San Francisco či Los Angeles, ale zároveň svědčí i o tom, že mnoha Američanům dochází osm let po útocích trpělivost.
Nejen oni by přitom chtěli znát pravdu o tom, jak se všechno onoho 11. září seběhlo. Už jen proto, že tato tragická událost odstartovala celou tu pološílenou „válku proti terorismu“ a „změnila svět“, jak do omrzení opakovala média. Opravdu ho změnila – způsobila tragédii v Iráku i Afghánistánu, rozpoutala celosvětové odposlechy telefonů, monitoring e-mailů a sledování účtů, legalizovala v USA mučení, zkomplikovala leteckou dopravu a k nám dnes přes nesouhlas většiny obyvatelstva nezadržitelně sune americký radar. Někdejší Bushův poradce Karl Rove kdysi prohlásil, že Spojené státy „jsou nyní impériem – vytváříme si vlastní realitu,“ připomíná Robert Fisk. „Pokud je to pravda, tak by se nám to mělo říct. Na rovinu, abychom se nevztekali zbytečně.“ A věděli, že náš největší problém opravdu nepředstavují fanatičtí mulláhové v Íránu.
Některé otazníky
Řídící výbor pozůstalých po obětech z 11. září a další organizace na svých webových stránkách už roky prezentují otázky, na které neznají odpovědi. Některé z nich jsou opravdu zajímavé. Tím spíš je ovšem škoda, že na ně chybějí odpovědi.
Proč nechal newyorský starosta Rudolph Guiliani takřka vzápětí odvézt ocel a trosky z budov Světového obchodního střediska k recyklaci do zámoří, aniž je mohli prozkoumat experti. Nájemce Světového obchodního střediska Larry Silverstein si tři týdny před útoky navýšil pojistné a rozšířil pojistku o krytí v případě teroristického útoku. Po útoku získal od pojišťovny částku, která převyšovala skutečnou hodnotu věží, a dostal povolení začít na stejném místě stavět centrum nové. Žádná oficiální organizace nikdy neuveřejnila seznam pasažérů na palubě letadel, ale FBI už během několika hodin zveřejnil seznam únosců. U kolika z atentátníků byla provedena analýza DNA? Má FBI k dispozici DNA všech atentátníků a zná tak jejich totožnost? Jak lze vysvětlit, že se v říjnu 2000 konalo v Pentagonu cvičení, v jehož rámci měl do budovy narazit Boeing 757. Vojenský pilot Charles Burlingame, který se cvičení účastnil, poté nastoupil k American Airlines a byl to právě on, kdo údajně pilotoval Boeing 757, který měl do budovy 11. září 2001 narazit. Jak to, že floridský guvernér a prezidentův bratr Jeb Bush už 7. září uvedl Národní gardu do stavu bojové pohotovosti kvůli „hrozícím občanským nepokojům a teroristickému útoku“? Jak je možné, že pasy Muhammada Atty a Satama al Sugáma, kteří měli být oba na palubě letu číslo 11, přežily strašlivý náraz a našly se na ulici poblíž Světového obchodního střediska. Kdo je našel a v jakém byly oba pasy stavu? Proč USA nepožádaly o vydání Usámy bin Ládina, když jim ho Súdán, na jehož území Usáma zrovna pobýval, sám nabízel? Jak lze vysvětlit, že 6. září 2001 bylo dáno 3150 opcí na akcie letecké společnosti United Airlines. Byla to prakticky sázka na pád akcií. Taktéž byly dány opce na takřka 28 000 akcií Boeingu, více než pětinásobek denního průměru, a takřka pět tisíc opcí na akcie American Airlines, jedenáctinásobek denního průměru. Boeingy obou leteckých společnosti následně figurovaly v teroristických útocích. Proč nynější ministryně zahraničí USA a tehdy Bushova poradkyně pro otázky národní bezpečnosti Condoleezza Riceová 10. září telefonicky varovala bývalého starostu San Franciska Willieho Browna, aby druhý den nikam nelétal? Proč několik nejvyšších představitelů Pentagonu zrušilo své služební cesty letadlem naplánované právě na 11. září? |
No comments:
Post a Comment